Rozestup břišních svalů

 

Diastáza – rozestup břišních svalů o co vlastně jde?

Abychom pochopili daný pojem rozestup přímého břišního svalu, musíme zabrousit do anatomie a podívat se na zoubek naši největší tělní dutině a to břicha. V dutině břišní je uložena většina orgánů, a to trávící, vylučovací a rozmnožovací soustavy a není nijak chráněna kostmi a to především proto, aby byla zachována pružnost břišní stěny, která je důležitá při zvětšení břišní dutiny například po přijetí většího množství potravy nebo v těhotenství. Jedná se o velmi zranitelnou část těla a přitom ukrývá velmi důležité orgány. Břišní stěna je ohraničena zepředu břišními svaly, vzadu bederní páteří, dole kostěným pánevním kruhem a nahoře bránicí, respektive její spodní částí. Tomuto celku říkáme břišní lis. Břišní lis nám udržuje břišní orgány na správném místě díky nitrobřišnímu tlaku, které břišní svaly spolupůsobením vytvářejí. Dostatečná svalová síla břišního lisu je nezbytná pro správné postavení pánve, pro správnou funkci orgánů, významně se uplatňuje při porodu a při vylučování.

Břišní lis tvoří: bránice, čtyřhranný sval bederní, svaly pánevního dna, příčný sval břišní, šikmý vnitřní a šikmý vnější sval břišní a přímý sval břišní.

 

Bránice

je uložena klenutě mezi dutinou břišní a hrudní, které od sebe hermeticky odděluje. Jedná se o tenkou (3-5 mm), ale pevnou svalovou překážku ve tvaru padáku.  Začíná na bederních obratlích, vnitřní straně žeber a na mečovitém výběžku hrudní kosti. Upíná se do šlašitého středu. Jedná se o hlavní nádechový sval, bez aktivity bránice nelze dýchat. Funkce bránice se při dýchacích pohybech přirovnává k pohybu pístu.

 

Pokud je bránice v křeči, pak škytáme. Při škytavce se bránice krátce stahuje a vyvolává krátký nádech. Současně se rychle uzavře hrtan (stáhnou se hlasivky). Tím vznikne škytavý zvuk a vzduch zůstane uvězněn v plicích. 

                  

 

 

 

Čtyřhranný sval bederní

vytváří zadní část břišní stěny. Začíná na posledním žebru a upíná se na kyčelní kosti. Svou úlohu plní při lateroflexi, tedy při úklonu a také při záklonu, fixuje naši bederní páteř a pomáhá nám při výdechu. Má tendenci se zkracovat, proto je nutné tento sval aktivně protahovat.

 

 

 

Svaly pánevního dna

Nejprve se podívejme na rozdíl mezi mužskou a ženskou stavbou pánve. 

 

Mužská pánev          Ženská pánev je 
je delší a užší           uprostřed širší než
než ženská               u muže. To proto,
a protože musí         aby byl možný 
unést větší váhu,      průchod hlavičky
je tvořena                  a ramínek 
masivnějšími             novorozeněte
kostmi.                       při porodu.

 

 

 

Pánevní dno je skupina vazů, svalů a tkání. Jsou podpůrným aparátem pro močovou trubici, močový měchýř, dělohu a konečník. Uzavírají naši pánev zespodu a tvoří tak jakousi „pružnou svalovou mísu“. Pánevní dno je těžištěm našeho těla. Má tendenci oslabovat, tudíž je nutné jej posilovat.

Svaly se nachází ve 3 vrstvách: nejhlubší (mezi stydkou sponou a kostrčí), prostřední (vedou mezi sedacími hrboly) a povrchová, kterou tvoří svěrače.Pro správné fungování pánevního dna je nutné pracovat se všemi třemi vrstvami!! Správné posilování pánevního dna a udržování jej v kondici má významný vliv  po celý náš život. Zásadní je v těhotenství a zejména v průběhu samotného porodu, kdy usnadňuje vypuzování hlavičky dítěte a tím přispívá ke zkrácení 2. doby porodní. Omezuje možné problémy s inkontinencí, která trápí nejen ženy, ale i muže a v období klimakteria snižuje riziko poklesu nebo výhřezu pánevních orgánů.

 

 

Příčný sval břišní

nachází se v nejhlubší vrstvě a má tvar pásu. Začíná od kosti kyčelní a na 7-12 žebru (posledních 6 dolních žeber), upíná se na střed přímého svalu břišního do linea alba (vazivová linie táhnoucí se středem břicha). Je to pomocný sval nádechový, fixuje bederní páteř a umožňuje nám rotaci na svou stranu. Má výraznou tendenci k oslabení, proto bychom ho měli posilovat. Příčný sval by měl být zapojen prakticky u všech pohybů, bohužel většina z nás ho nedokáže správně aktivovat. Uvědomujeme si ho při kašli nebo smíchu, ale zkuste jej aktivovat bez těchto podpůrných mechanismů.

 

 

 

 Šikmý vnitřní sval břišní

nachází se ve střední vrstvě. Začíná na kosti kyčelní. Upíná se na poslední tři žebra a zároveň pomocí široké šlachy do linea alby. Pomocí tohoto svalu vydechujeme. Dále plní svou funkci při úklonu a rotaci trupu na svou stranu a při obloukovité flexi páteře (předklon). Díky tomuto svalu také měníme sklon pánve. Má tendenci k oslabení a je více než vhodné tento sval posilovat.

 

 

 

 Šikmý vnější sval břišní

nachází se v povrchové vrstvě. Začíná osmi zuby na 5.-12. žebru. Směr vláken je šikmo dolů, jako když dáváme ruku do kapsy. Po celé délce  se upíná do linea alby a vytváří vnější list přímého břišního svalu, dolní úpon je na hřeben kosti kyčelní, spodní část vytváří tříselný kanál. I šikmý vnější sval břišní nám pomáhá vydechovat. Zapojíme ho také při předklonu (flexe), úklonu a rotaci trupu na opačnou stranu. Mění sklon pánve. Stabilizuje žebra a tím i lopatky. Posilováním šikmého vnějšího svalu břišního předcházíme jeho oslabení.

 

 

Posledním svalem, který tvoří břišní lis je přímý sval břišní a je to právě on, který může způsobit rozestup břišních svalů tzv. diastáza. Pojďme se na něj tedy podívat zblízka.

 

Přímý sval břišní

je rozdělen z funkčního hlediska na horní část a dolní část. Vodorovně je rozdělen třemi až čtyřmi šlašitými přepážkami, které opticky vytvářejí dva sloupce „6 malých obdélníků” six pack nebo chcete-li pekáč buchet. Přímý břišní sval je párový sval a jeho dvě části jsou svisle spojeny bílou vazivovou čárou tzv. linea alba.

 

nachází se v povrchové vrstvě. Začíná třemi zuby na chrupavkách 5.-7. žebra a mečovitém výběžku kosti hrudní. Upíná se na kosti stydké. Zapojujeme ho při výdechu. Dále pak při  při obloukovité flexi páteře (předklon). Spodní část podsazuje pánev. Chrání naše orgány. Spodní část přímého břišního svalu má tendenci oslabovat a horní část bývá zkrácená. Tento sval musíme tedy nejen posilovat, ale i protahovat.

 

 

 

Linea alba v překladu bílá čára

 

vazivová střední čára  táhnoucí se středem břicha,   k níž se upínají některé břišní svaly.

 

 

 

Nyní přicházíme konečně k jádru věci. Poznali jsme svaly naši břišní dutiny. Pochopili, že pracují jako celek a že i ty břišní svaly, které necítíme a nevidíme, tedy ty které jsou v nejhlubší vrstvě, jsou velice důležité a musíme se snažit je aktivně používat.

 

Co je tedy diastáza?

Diastáza přímých břišních svalů je označení pro rozestup přímých břišních svalů. Jak už jsme si řekli, přímý břišní sval je sval párový spojený vazivovou čárou (linea alba). Když se svaly rozestoupí, vazivo se roztáhne do stran. Tím se ztenčí a oslabí – podobně jako když natáhneme fólii na potraviny. 


 

Jaké jsou příčiny vzniku?

Příčinou je napínání vaziva do stran a působení tlaku na vazivový pruh, jak zevnitř tak zvenku. Tím jak se svaly rozestupují kolabuje opěrný systém a svaly musí zastoupit vazivo, které ale není silné jako svalová tkáň. Hrozí tak komplikace jako jsou problémy s páteří, vystouplé břicho a pupík jak se naše vnitřní orgány tlačí ven oslabenou vazivovou tkání, nebo třeba vznik pupeční kýly.

Kdo diastázou trpí?

Diastázou jsou postiženy nejčastěji ženy po porodu, až 70% žen postihne rozestupem svalů, natažením a zeslabením vaziva v těhotenství. Přímí sval břišní neunese příliš velký tlak v těhotenství ať už z důvodu velkého plodu nebo velkého množství plodové vody. Po porodu se může přímý sval rozestoupit v důsledku nesprávného cvičení. Spousta žen po porodu volí nesprávné cviky, jako jsou sklapovačky, sedy lehy apod., některé prvky pilates či jógy. Při špatně zvoleném cvičení se stane to, že se přímý sval zvětšuje, ale nepřibližuje se k sobě. Proto je vhodné začít po porodu cvičit pod dohledem trenéra.

 

 

Diastázou často trpí i novorozenci. U nich se ale diastáza bere jako normální jev, mezera mezi svaly se v průběhu růstu uzavře sama. U dětí hrozí diastáza při zvedání nadměrných břemen.

Diastáza není problém jen žen, postihuje i muže a to v důsledku nevhodného zvedání těžkých břemen, nebo nevhodným sportovním zatížením.

Společnými důvody u mužů i žen je cvičení sklapovaček, sedů lehů a dalších nevhodných jednostranných pohybů, u kterých se prohýbají záda a rozpínají žebra (gymnastika, plavání…), pohybů silou křížem vpřed (tenis, golf…), přibývání na váze v oblasti břicha apod.

Jak poznám, že trpím diastázou?

Pravděpodobnost diastázy je v případě, že trpíte bolestmi zad, máte špatné držení těla nejčastěji je podsazená pánev a hroutící se hrudní koš, vystouplý pupík i když byl dříve zapadlý, trpíte trávícími a střevními problémy, občasným únikem moči při kašli, smrkání nebo cvičení, když vaše břicho nemizí i když pravidelně  a správně cvičíte.

Jak se měří diastáza?

Diastáza je celkem častý problém avšak i po dvaceti letech po porodu u žen, nebo zanedbání diastázy u mužů, je možné se ji zbavit. Samozřejmě čím dříve se daný problém řeší, tím lépe. Moji klienti se dozví, jestli trpí diastázou či nikoliv při diagnostice těla. Diagnostika pohybového aparátu je kompletní diagnostika vašeho těla a měření diastáze by mělo být jejím obsahem u každého trenéra. Cílem kontroly je určit, kolik prstů se vejde do prostoru mezi oběma přímými břišními svaly a také jaký je stav vašeho vaziva. Čím hlouběji půjdou prsty směrem k páteři, tím slabší máte vazivo. Průběh měření není bolestivý ani nijak složitý. 

 

Provádí se v leže na zádech s pokrčenými koleny. Tři prostřední prsty se vloží do pupíku, břicho musí být povolené a hlavu zvedáme od podložky. Pokud nahmatáte hlubší mezeru a větší vzdálenost mezi svaly, pak se jedná již o diastázu. Při testu se nesmí zatínat břišní svaly, výsledek je pak zkreslený a diastáza by vypadala menší, než ve skutečnosti je. Čím více totiž zvedáte hlavu a zapojujete svaly, tím jdou svaly více k sobě. Rozestup svalů na 2 prsty se považuje za normální, je-li to více, je třeba to řešit. Vazivo by mělo být hodně mělké asi jako když nahmatáte mezeru mezi klouby prstů na ruce a vzdálenost svalů od sebe by měla být do cca 2 cm. 

Jaké jsou možnosti léčby?

Pokud máte rozestup břišních svalů na více než 2 prsty a zvětšené břicho máte dvě možnosti. První možností je podstoupit přímé sešití svalů tzv. abdominoplastika, druhá možnost je začít s vhodným cvičením a posilováním, které pomůže rozestup svalů zmenšit.  Obě možnosti skrývají své výhody i nevýhody. 

Abdominoplastika je metoda rychlá a účinná, pokud však plánujete další těhotenství, nedoporučuje se. Počítat také musíte s bolestí a také, že sáhnete hlouběji do kapsy, tuto operaci pojišťovna nehradí. Další nevýhodou je jizva, která po zákroku zůstane dosti viditelná. Při operaci je zredukována mezera mezi přímými břišními svaly, odstraněna přebytečná kůže a také přemístěn pupík.

Cvičení není tak rychlé a vyžaduje hodně pevnou vůli a disciplínu, ale k vašemu tělu je tato možnost rozhodně šetrnější. Jestli počítáte s dalším potomkem, je jednoznačně lepší volbou. A navíc velké plus – nic vás to nestojí. Ale pozor při diagnóze diastázy, nejsou vhodné všechny druhy cviků jak už jste se mohli dočíst výše. Břišní svaly je nutné začít vnímat a posilovat správným stereotypem dechu. Dýchat do břišní dutina je jedna z prvních věcí, které své klienty učím. Pak je potřeba začít posilovat nejhlubší vrstvu břišních svalů a správně pokračovat až k vrstvě povrchové. Nejsnadnější způsob jak správně začít cvičit při rozestupu břišních svalů je nechat si sestavit tréninkový plán na míru od trenéra. 

 

 

admin

About Fitness Fit

Kateřina Augustinová - Instruktor Fitness, osobní trenér, masáže